sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.
Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.
United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.
Kosmonautika přináší řadu příběhů. Některé jsou smutné, jiné napínavé a jiné odlehčené a kuriózní. Do poslední jmenované kategorie spadá i příběh, který na svém webu vydala agentura NASA. Vypravěči příběhu, který se týká marsovského vozítka Perseverance, jsou Athanasios Klidaras, doktorand na Purdue University, a Megan Kennedy Wu, specialistka na provoz misí ve společnosti Malin Space Science Systems. Zbytek článku je překladem jejich textu publikovaného na webu NASA do češtiny.
Po desetiletí pátrání se americké sondě MAVEN (Mars Atmosphere Volatile Evolution) podařilo (vůbec poprvé) přinést přímá pozorování dočasných atmosférických jevů, při kterých dochází k únikům atmosféry. Takzvaný sputtering nemá český ekvivalent a proto se používá anglický výraz. Tento jev by mohl přinést odpovědi na dlouho existující otázky související s historií ztráty vody na Marsu. Vědci už dlouho díky četným důkazům vědí, že na povrchu Marsu byla kdysi dávno hojná kapalná voda. Stále se však ptají: „Kam tato voda zmizela a proč?“
Jedním z klíčů k udržitelné lidské přítomnosti na vzdálených světech je využívání místních zdrojů, mezi které patří i stavební materiály pro infrastrukturu jako jsou obytné moduly, radiační štíty, cesty, či startovní a přistávací rampy. Ředitelství NASA pro kosmické technologické mise chce využít širokého portfolia svých programů a průmyslových možností k vývoji metod pro využívání místních zdrojů, které by budoucím průzkumníkům Měsíce a Marsu pomohly postavit, co budou potřebovat. Tyto technologie dosáhly v kosmických aplikacích významného pokroku, ale mají význam i pro uplatnění zde na Zemi.
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Nadpis tohoto článku může na první pohled působit přehnaně, ale bohužel není vůbec daleko od pravdy. 2. května představený návrh rozpočtu NASA na následující fiskální rok navrhuje zrušení celé řady vědecky i technicky významných projektů, protože počítá se snížením rozpočtu agentury o skoro jednu čtvrtinu. V minulých týdnech občas na veřejnost prosákly střípky informací o tom, že NASA čekají krušné časy. Nyní se tyto vize zhmotnily v ještě děsivější formě, než se původně zdálo. V případě schválení návrhu by zrušení čekalo raketu SLS a loď Orion (po misi Artemis III), stanici Gateway i program Mars Sample Return. Za sebe mohu říct, jen to, že nezbývá než věřit, že Kongres zachrání alespoň něco. Následující odstavce tohoto článku jsou již překladem článku, který k tématu vydala agentura NASA na svém webu.
12. března se evropská sonda Hera dočkala svého jediného plánovaného gravitačního manévru, když prolétla skoro 5 000 km nad povrchem Marsu, což ji dostalo do vzdálenosti méně než 300 kilometrů od měsíčku Deimos. Během průletu byly aktivní i některé přístroje sondy, takže vědci mohli otestovat jejich fungování. Dnes se podíváme na časosběrné video z kamery AFC (Asteroid Framing Camera), která produkuje snímky s rozlišením 1020 × 1020 pixelů. Původní snímky pořízené ve stupních šedi byly dobarveny na základě dříve pořízených informací o jednotlivých povrchových strukturách.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.
Nejnovější marsovské vozítko patřící NASA s sebou po rudé planetě vozí i kousky materiálů pro skafandry a vědci vyhodnocují, jak tyto materiály zvládají již více než čtyřletý pobyt na Marsu. Rover Perseverance přistál v kráteru Jezero v roce 2021, aby tam pátral po stopách dávného mikrobiálního života a pomohl vědcům s pochopením dávného klimatu a geografie této planety. Ovšem dalším důležitým úkolem celé mise je pomoci vyšlapat cestu k pilotovanému průzkumu Marsu. Součástí těchto snah je i soubor vzorků pěti materiálů pro skafandry. Nyní, poté, co materiály čelily čtyři roky marsovskému prachu a kosmickému záření, zahajují vědci další fázi experimentu, která počítá s jejich analýzou. Konečným cílem je přesně předpovědět praktickou výdrž marsovského skafandru. Poznatky, které agentura získá, nám řeknou, jak si materiály vedly na Marsu a pomohou nám vylepšit design budoucích skafandrů pro astronauty, kteří zamíří k Marsu. „Tohle je jeden z aspektů mise roveru, který hledí do budoucna. Není to jen o přemýšlení o současném vědeckém výzkumu, ale i o tom, co přijde příště,“ říká planetární specialista Marc Fries z Johnsonova střediska v Houstonu, který pomohl s poskytnutím materiálů skafandrů
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
