Plány čínské kosmonautiky na další roky naznačují, že by se centrem zájmu měla stát obyvatelnost kosmických těles a pátrání po mimozemském životě.  Nejnověji tento trend potvrzuje zveřejněný harmonogram chystaných projektů. Na čínských sociálních sítích byl sdílen slajd z přednášky pojmenovaný „obyvatelnost a pátrání po mimozemském životě“ od národní Laboratoře pro průzkum hlubokého vesmíru (DSEL), což je výzkumná instituce na národní úrovni spadající pod Čínský národní úřad pro vesmír (CNSA). Na slajdu je uvedena řada plánovaných i zatím neschválených misí, z nichž mnohé mají astrobiologický význam.

První misí z této řady je Tianwen-3, která má na Zemi dopravit vzorky z Marsu. Ta je již schválená a momentálně je její start plánován okolo konce roku 2028. Mezi její hlavní vědecké úkoly patří průzkum potenciálních stop dávného, či dokonce současného, života na Marsu. V roce 2029 má odstartovat mise Tianwen-4, která zamíří k Jupiteru a případně má vstoupit na oběžnou dráhu kolem Galileovského měsíce Callistó. V harmonogramu je zmíněno také „pozemní simulační zařízení pro obyvatelné prostředí planet, které bude postaveno kolem roku 2030,“ jak uvádí DSEL.

V roce 2033 by měla odstartovat mise, která poletí k Venuši, kde odebere vzorky její atmosféry a dopraví je na Zemi. Jejím cílem bude studovat mikroprostředí planetární atmosféry. Tato mise byla zmíněna už v prvním dlouhodobém vědeckém plánu pro kosmonautiku, který byl zveřejněný v říjnu 2024. Okolo roku 2038 by Čína podle plánů ráda založila marsovskou výzkumnou stanici, která by byla zaměřena na využívání místních zdrojů a provádění dlouhodobého průzkumu marsovského prostředí a biologického výzkumu. Zatím nic nenaznačuje, že by v tomto zařízení měla být posádka. Kromě toho Čína plánuje také Lunární průzkumnou stanici ILRS, která bude zpočátku robotická a k jejímu vybudování bude zapotřebí několika startů.

Potenciálně by kolem roku 2039 mohla odstartovat mise k Neptunu poháněná jadernou energií, která by studovala prstence planety, její atmosféru i měsíc Triton. Orbiter by se zaměřoval na průzkum obyvatelnosti Neptunova systému a pátral by po potenciálních oceánských světech. Návrhy na čínské mise k ledovým obrům byly zveřejněny již dříve, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mise byla oficiálně schválena. DSEL zveřejnil inkriminovaný slajd na sociální síti Weibo, ale neupřesnil kde a kdy se prezentace konala.

China has a planetary exploration roadmap focused on extraterrestrial life:
2028: Tianwen-3 Mars sample return
2029: Tianwen-4 to Jupiter and Callisto
2033: Venus atmospheric sample return
2038: Mars Research Station for ISRU
2039: Probe to Neptune and Triton
(DSEL/CNSA) pic.twitter.com/P5WNIdzyj3

— Andrew Jones (@AJ_FI) March 26, 2025

Představené mise jsou jak ambiciózní, tak i astrobiologicky zaměřené. Ačkoliv je část z nich schválená, další budou zřejmě čelit technologickým a ekonomickým překážkám. Kupříkladu zmíněná mise k Neptunu by vyžadovala, aby Čína výrazně pokročila v technologiích pro používání jaderné energie v hlubším vesmíru. Často se spoléhá na technologickou podporu z Ruska, pokud jde o technologie, jako jsou radioizotopové ohřívače pro mise landerů Chang’e a roverů. Další překážky zahrnují výzvy spojené s komunikací na ultravysoké vzdálenosti, protokoly planetární ochrany, či vývojem sond s prodlouženou životností.

Zmíněný slajd neposkytuje mnoho detailů o misích, které jsou na něm uvedeny. Kupříkladu mise Tianwen-4 k Jupiteru neobsahuje dříve naznačovanou druhou sondu, která by využila Jupiter ke gravitačnímu manévru vstříc Uranu. Naopak prezentace CNSA pro Vědecký a technický podvýbor Výboru pro mírové využívání kosmického prostoru, která se konala v únoru ve Vídni, zmiňovala druhou sondu, která by měla provést průlet kolem Uranu. Kromě toho ještě Čína vyvíjí observatoř exoplanet Earth 2.0, která má startovat v roce 2028. Jejím cílem bude provést přelomový objev potenciální „druhé Zeměkoule“.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
Náhledový obrázek byl vytvořen umělou inteligencí v programu Photoshp